1.   Schodiště, rozdělení, terminologie,       typologické požadavky, materiál

2.   Konstrukční uspořádání a řešení schodiště      a schodišťového prostoru, zábradlí

3.   Schodiště v konstrukčním systému       stěnovém

4.   Schodiště v konstrukčním systému       skeletovém

 

Konstrukce stupňů a zábradlí                                   

Stupně

Podle půdorysného tvaru rozeznáváme:

Všechny schodišťové stupně v jednom schodišťovém rameni musí mít shodnou výšku. Schodišťová ramena téhož schodiště mají mít stejně vysoké stupně.

Všechny schodišťové stupně v jednom schodišťovém rameni, kromě stupňů jalových a výstupních, musí mít stejnou šířku. Minimální dovolená šířka schodišťového stupně je 210 mm a nejmenší dovolená šířka stupnice je 250 mm. Pokud se jedná o kosé a zvláštní stupně, musí mít ve svém nejužším místě šířku nejméně 130 mm.

Popis: obr1,5obr.1

Vzájemný vztah mezi výškou h v mm a šířkou b v mm schodišťového stupně je dán vzorcem: 2h + b = 630 mm.

V jednom rameni smí být nejvýše 16 schodišťových stupňů. U pomocných schodišť, schodišť v rodinných domech a uvnitř bytů může být nejvýše 18 schodišťových stupňů.

Hrana schodišťového stupně může být zaoblená nebo zkosená. Povrch schodišťových stupňů má být odolný proti mechanickému namáhání, u vnějších schodišť také proti vlivům vnějšího prostředí.

Zábradlí

Zábradlí se musí zřídit na volném okraji pochůzné plochy, před niž je volný prostor hlubší než:

·         500mm, jestliže schodiště slouží provozu dospělých osob

·         300mm, jestliže schodiště slouží provozu dětí

Zábradlí musí být dostatečně pevné a stabilní, spolehlivě upevněné do stupňů nebo do schodnice. Schodišťové zábradlí se dimenzuje na svislou složku 1 kNm-1 a vodorovnou složku 0,8 kNm-1, v obytných budovách 0,4 kNm-1, která působí směrem ze schodišťového ramene v místě madla (člověk opírající se o zábradlí).

Výška zábradlí se měří na svislici od povrchu pochůzné plochy do úrovně nejvyšší hrany horní plochy zábradlí, kromě toho se dimenzuje ze dvou hledisek:

·         dimenzování z hlediska opory při výstupu a sestupu závisí na sklonu schodišťového ramene , pro běžné sklony se výška zábradlí navrhuje 900 mm

·         z hlediska ochrany proti pádu se vychází z průměrné výšky člověka tj. 1750 mm, člověka průměrného vzrůstu má zábradlí v jakékoliv situaci zadržet, to znamená, že horní část zábradlí bude dosahovat spodní okraj hrudního koše, teoretická výška bezpečného zábradlí je 1100 mm

Nejmenší dovolená výšky zábradlí jsou:

·         základní výška = 1000 mm

·         snížená výška = 900 mm (je-li hloubka volného prostoru nejvýše 3,0 m)

·         zvýšená výška = 1100 mm (je-li hloubka volného prostoru větší než 12,0 m)

·         zvláštní výška = 1200 mm (je-li hloubka volného prostoru větší než 30,0 m)

Zábradelní výplň: mezery mezi svislými prvky (tyčemi. sloupky apod.) nesmějí být větší než 120 mm, mezery mezi vodorovnými a šikmými prvky zábradlí (v úhlu více než 45° od svislice) nesmějí být širší než 180mm.

Schodišťové rameno musí mít madlo:

·         alespoň na jedné straně u přímých ramen s průchodnou šířkou do 1650 mm a u křivočarých ramen do 1100 mm

·         na obou stranách u schodišťových ramen s větší průchodnou šířkou

Zábradelní madlo se umísťuje ve výšce nejméně 900 a nejvýše 1200mm, v provozech, určených pro děti, se má navíc umístit další náhradní madlo ve výšce 400 až 700 mm pro děti.

U oboustranně odezděných schodišťových ramen musí být alespoň na jedné straně osazeno samostatné madlo, mezera mezi madlem a stěnou je min. 40 mm.

Schodišťové zábradlí (s výjimkou madla ) musí být z nehořlavého materiálu. Kotví se shora nebo s boku do konstrukce ramen.

 

Schodišťové podesty

Průchodná šířka podest se musí rovnat nejméně průchodné šířce přilehlých schodišťových ramen a nesmí být žádným zařízením snížena. Hlavní podesty mají být nejméně o 100 až 200 mm hlubší, než je průchodná šířka schodišťových ramen. Podesta vložená mezi dvě přímá ramena musí mít délku nejméně 630 mm, zvětšenou o jednu šířku schodišťového stupně.

 

 Návrh schodiště

Při návrhu schodiště se můžeme dostat do dvou základních situací:

·         Schodiště se navrhuje zároveň s celým domem a ostatním provozem. Potom je možné dispozici upravit podle toho, jak velký bude schodišťový prostor. Tento případ má nepochybně tu výhodu, že si předem zvolíme optimální poměr stoupání a určíme šířky podest, které nám maximálně vyhovují. V tomto případě není třeba zbytečně předimenzovávat schodiště na úkor ostatních částí domu a ostatních provozů.

·         Složitější situace nastane u rekonstrukcí nebo u stísněných dispozic, kde jsme nuceni navrhovat schodiště do omezeného prostoru při dodržení všech předpisů a norem. Často se také dostáváme k hraničním hodnotám, které jen stěží vyhoví normám a realizace je potom na úkor pohodlnosti.

Souhrn požadavků při návrhu schodiště

Obr. 2Popis: obr8

 

1.     Pro návrh rozměrů schodišťového stupně platí:
Popis: imagepos153

o    V...výška stupně

o    Š...šířka stupně

o    630 mm...průměrná délka kroku

2.     Podchodná výška se určí ze vztahu:
Popis: imagepos154

o    hp...podchodná výška na svislici od přední hrany stupně v mm

o    α...sklon schodišťového ramene

o    minimální podchodná výška je 2100 mm

3.     Průchodná výška se určí ze vztahu:
Popis: imagepos155

o    hpr...průchodná výška

o    α...sklon schodišťového ramene

o    minimální průchodná výška je 1900 mm

4.     Výška schodišťového ramene = součet všech výšek ve schodišťovém rameni

5.     Půdorysná délka schodišťového ramene = (počet výšek minus jedna) x šířka schodišťového stupně

6.     Šířka schodišťového ramene je dána typem budovy a požárními předpisy. Navrhuje se nejčastěji v násobcích komunikačních pruhů tj. 600 mm.

7.     Šířka schodišťové mezipodesty a podesty se musí rovnat minimálně šířce přiléhajících ramen. Doporučuje se rozšířit mezipodestu o 100 mm a podestu, kde se křižují provozy, o 300 mm.

 

Konstrukce schodišť

Jednotlivé druhy konstrukcí dělíme podle způsobu upevnění schodišťových stupňů na:

·         schodiště s plně podporovanými stupni

o    pažená

o    podezděná

o    desková

·         schodiště s oboustranně podporovanými stupni

o    schodnicová

o    vřetenová

o    visutá

o    zavěšená

 

 

 

obr. 3Popis: obr1

Pažená schodiště

Pažená schodiště jsou schodiště se stupni vytvořenými úpravou a zapažením sklonitého terénu. Jsou to schodiště převážně venkovní, která se navrhují obvykle v zahradách, parcích, sportovních stadiónech apod.

Podezděná schodiště

Podezděná schodiště mají stupně plně podepřené po celé spodní ploše. Tato schodiště se navrhují převážně jako schodiště vnější s malým počtem stupňů.

Desková schodiště

Desková schodiště jsou nejčastějším typem železobetonových montovaných a monolitických schodišť. Nosnou konstrukci tvoří železobetonová deka s výztuží kladenou ve směru výstupu. Deska je buď vetknutá do podesty a mezipodesty, nebo je spojitě zalomená a sama podepírá podesty. Výhodou tohoto typu schodiště je volnost prostoru, protože odpadají schodišťové zdi. Zároveň v tomto případě není nutná konstrukce podestového trámu a tím se "vyčistí" pohled schodišťových ramen.

Schodnicová schodiště

Schodnicová schodiště jsou nejčastějším typem dřevěných a kovových schodišť. Nosnou část, která přenáší zatížení do podpor, tvoří tzv. schodnice. Schodnice ve schodišti může bát buď jedna nebo více. Podepření schodnicemi má několik variant:

·         schody podepřené na vnitřní straně schodnicí a na vnější straně schodišťovou zdí

·         schody na obou stranách do schodnic

·         schody jen s jednou střední schodnicí

·         schody celoplošně podepřené deskou se schodnicí

Vřetenová schodiště

Jsou v místě schodišťového zrcadla podepřená svislou střední stěnou - "vřetenovou zdí". Jednotlivé stupně mohou být oboustranně podepřené nebo vetknuté na vnitřní straně do vřetenové zdi a na vnější straně zůstávají volné. Na místě zdi může být i kruhový ocelový dřík, který je pevně uchycen k podkladu a jednotlivé ocelové stupně se šroubovitě vinou kolem dříku až do potřebné výšky.

Visutá schodiště

Visutá schodiště jsou charakterizována schodišťovými stupni jednostranně vetknutými do schodišťových stěn nebo schodnic. Stupně mají volné konce krakorcově vyložené. Visutá schodiště jsou pracná, neboť jednotlivé stupně se osazují současně s vyzdíváním schodišťových zdí, nebo dodatečně do vynechaných kapes. Volné konce stupňů se musí podpírat po celou dobu hrubé stavby.

Zavěšená schodiště

Používají se do reprezentačních prostor a jsou zajímavá svou estetickou a konstrukční hodnotou. Jednotlivé stupně jsou zavěšené na ocelových táhlech a musí se vždy překrývat o 8 až 10 centimetrů. Dva stupně za sebou jsou tedy připevněny na jednom táhle, čímž se zajišťuje jejich tuhost v podélném směru. Ze stejného důvodu musí být první a poslední stupně pevně připevněny do podest. Stupně bývají nejčastěji bez podstupnic a jsou z dubového dřeva, železobetonu, kamene nebo skla. Výhodou zavěšených schodišť je jejich jednoduchá a zajímavá konstrukce, nezávislost na nosných prvcích domu a zatraktivnění obytného prostoru.

Železobetonové schodiště

Obr. 4Popis: obr2

ŽB monolitické schodiště

Jedná se o nejuniverzálnější materiál pro takřka všechny konstrukční typy schodišť. Umožňuje vytváření nejrůznějších tvarů schodišťového ramene (jediné omezení zde klade bednění, které by mělo být co nejekonomičtější). Můžeme se setkat s železobetonovými monolitickými schodišti deskovými, schodnicovými, vřetenovými a vetnutými.

Monolitického schodiště je vždy prováděno podle schváleného statického výpočtu, který stanový jednotlivé konstrukční rozměry schodiště.

Desková schodiště (jsou nejpoužívanější) může být betonováno buď rovnou se stupni nebo je nejprve vybetonovaná nosná část a poté teprve samostatné stupně. Jelikož se konstrukce betonuje najednou, můžeme z výhodou využít přenášení zatížení ze schodišťových ramen přes podesty přímo do nosných zdí nebo průvlaků pomocí výztuže vedenou průběžně z podest do schodišťového ramene. Takovouto konstrukci nazýváme 2x zalomená deska.

ŽB montované schodiště

Schodiště v montovaných skeletech navazuje přímo na skeletový konstrukční systém. Vkládá se (pokud není situováno před budovou) do některého skladebního pole, v němž je vynechán prostor ve stropní konstrukci. V montovaných skeletech se používají převážně schodiště dvouramenná, která mohou být desková, schodnicová, vřetenová i vetknutá.

Podle polohy ramen ke směru průvlaků rozeznáváme základní skladebné varianty:

·         schodiště s rameny rovnoběžnými s průvlaky

·         schodiště s rameny kolmými k průvlakům

Podle polohy ke sloupům rozeznáváme:

·  schodiště osazená ke sloupům

·  schodiště odsazená od sloupů

Konstrukce schodišť se skládá ze schodišťových ramen, uložených na podlažní a mezipodlažní podestové panely nebo trámy, nesené svislou konstrukcí.

Podlažní podesty schodišť s rameny rovnoběžnými s rámy, tvoří běžná stropní konstrukce, podlažní podesty schodišť s rameny kolmými k rámům tvoří buď krátké stropní dílce, uložené na podestový nosník, nebo přímo podesty

Nejobtížnějším řešením je podepření mezipodlažní podesty. Jejími podporami mohou být buď vložené trámy nebo vložené schodišťové stěny (o výšce celého podlaží nebo poloviny podlaží).

Ocelová schodiště

Popis: obr3Popis: obr4Popis: obr5obr.5, 6, 7

Ocelová schodiště se sice používají především v ocelových skeletech, avšak jsou běžná i ve zděných a betonových stavbách (monolitických i montovaných, stěnových i skeletových). Výhodou ocelových schodišť je jejich malá hmotnost, demontovatelnost a možnost úprav při rekonstrukcích objektů. Nevýhodou je malá odolnost proti účinkům požáru a hlučnost (pokud nejsou použity náležité úpravy).

Stupně ocelových schodišť se obvykle provádějí z žebrovaných nebo rýhovaných plechů (popř. vyztužených na spodním líci), pro snížení hlučnosti provozu se stupnice obkládají, např. dřevěnými obklady nebo hluk tlumícími obklady z pryže, PVC, textilií apod.

Schodnicová ocelová schodiště

Schodnice se vyrábějí z různorodých ocelových profilů (např. z lisovaného plechu, z páskové oceli, z válcovaných profilů nebo z trubek) k nimž jsou stupně obvykle pouze ve formě stupnic, (popř. podstupnic) přivařeny nebo přišroubovány.

Zavěšená ocelová schodiště

Jsou architektonicky velmi působivá svou lehkosti, subtilností, tvarovou variabilitou, což umožňuje jejich různorodé umístění i ve volném prostoru. Schodišťová ramena, popř. jednotlivé stupně jsou zavěšeny na stropní konstrukci táhly. Táhla nesou buď jednotlivé stupně nebo vynášejí zábradlí, na němž jsou stupně zavěšeny.

Problémem tohoto typu schodiště je zajištění prostorové tuhosti oboustranně zavěšených ramen. Proto se často používají ocelová schodiště se stupni zavěšenými jednostranně a na druhém konci kotvenými např. do schodnic, schodišťové stěny nebo kruhového vřetene.

Vřetenová ocelová schodiště

Nejčastěji se používají jako schodiště pomocná, sloužící komunikačnímu spojení dvou podlaží, jsou snadno smontovatelná a plošně úsporná. Nosné vřeteno je zpravidla vytvořeno ocelovou troubou, která je v patě kotvena do podlahy nebo základu, v posledním podlaží do stropní konstrukce. Stupně mohou být po obvodu spojeny schodnicí, která schodiště ztužují a spolupůsobí při přenášení zatížení. Při navrhování vřetenových schodišť je nutno věnovat pozornost dodržení dostatečné podchodné výšky.

Dřevěná schodiště

Obr. 8, 9Popis: obr6Popis: obr7

Dřevěná schodiště se používají v nízkopodlažních objektech (např. v rodinných domech, v rekreačních chatách a chalupách) popř. i ve vícepodlažních objektech, kde obvykle spojují pouze dvě podlaží. Dřevěné schodiště se nejčastěji vestavují do hal nebo obytných místností, takže jsou součástí těchto prostorů, v nichž mohou být velmi dobře dispozičně i architektonicky využita.

Technické parametry dřevěných schodišť:

·         nejmenší přípustná šířka ramene je 900 mm

·         pro dřevěná schodiště se používá vybrané dřevo smrkové, borové, modřínové nebo dubové, z tvrdého dřeva, které odolává mechanickému opotřebení, se dělají zejména stupnice

·         povrchová úprava se volí podle použitého druhu dřeva, schodiště z měkkého dřeva se mohou natírat krycími barvami, nejčastěji se však na měkké i tvrdé dřevo používají nátěry transparentní.

Dřevěná schodiště se provádějí v různých tvarových a konstrukčních variantách, např. jako:

·         schodnicové schodiště přímé nebo křivočaré - nejpoužívanější (jednoramenné nebo dvouramenné)

·         točité schodiště s vřetenovým sloupem

·         zavěšené schodiště

·         žebříkové (pomocné) schodiště

Schodnice přímých ramen se provádějí z fošen o tl. 40 až 80 mm a o výšce min. 200 až 250 mm (dle šířky a délky ramene). Stupně jsou vytvořeny buď stupnicemi s podstupnicemi, nebo pouze stupnicemi. Stupnice mají tloušťku 40 mm a ke schodnicím se připojují na drážku, nebo se ukládají na latě šroubované ke schodnicím.

Proti vybočení se ramena stahují ocelovými táhly 10 až 14 mm (ve vzdálenosti max. 1500mm). Schodnice se osazují ve spodní části opřením o pevný práh nebo zabetonovanou kotvou, v horní části se šroubují ke stropnici nebo k podestovým nosníkům svorníky, je-li schodiště přistaveno k nosné stěně, kotví se schodnice do této stěny (od komínového zdiva musí být schodnice oddělena vložkou z nehořlavého materiálu).

Dřevěná schodiště jsou obvykle prostorově úsporná, pro zajištění stěhování větších předmětů se doporučuje použít vyjímatelné zábradlí

 

 

 

Názvosloví schodišť

Schodiště je prostor sloužící k vertikálnímu propojení dvou výškově rozdílných úrovní a umožňuje tak pohodlný a bezpečný výstup a sestup.

Základní pojmy:

·         Čela stupně - dvě boční plochy schodišťového stupně, z nichž mohou být viditelné buď obě, nebo jen jedna, nebo žádná

·         Mezilehlá ramena - všechna ostatní ramena

·         Madlo - bezpečnostní prvek, který se umisťuje buď přímo na schodišťovou zeď, nebo na zábradlí

·         Nástupní rameno - první rameno v každém podlaží

·         Podesta (odpočívadlo) - vodorovná deska, která spojuje jednotlivá schodišťová ramena nebo šikmé rampy

·         Podesta hlavní (podlažní) - nachází se v úrovni výšky podlaží a je místem spojení směrů pohybu

·         Podesta vedlejší (mezipodlažní) - je umístěna mimo výškovou úroveň jednotlivých podlaží

·         Podchodná výška - svislá vzdálenost mezi hranou schodišťového stupně na výstupní čáře a konstrukcí nebo podhledem nad touto hranou

·         Podstupnice - přední svislá plocha schodišťového stupně

·         Průchodná šířka - vzdálenost dvou konstrukcí ve schodišťovém prostoru, které nejvíce omezuje průchodnost schodišťových ramen

·         Průchodná výška - vzdálenost na kolmici mezi výstupní čárou a konstrukcí nebo podhledem nad ní

·         Schodišťová zeď - svislá obvodová zeď, která ohraničuje schodišťový prostor

·         Schodišťové rameno - prostorový prvek sestávající se z jednotlivých schodišťových stupňů, jenž spojuje dvě různé výškové úrovně, včetně nosné konstrukce, které podpírají samostatné stupně

·         Schodišťové stupně - jednotlivé prvky schodišťového ramene, které mají svou výšku a šířku (skládají se ze stupnice a podstupnice)

·         Schodišťový prostor - prostor v budově sloužící k vertikálnímu propojení jednotlivých podlaží pomocí vlastního schodiště

·         Schodnice - nosná část schodišťového ramene. Je šikmo uložená a podepírá jednotlivé stupně (může být buď jedna středová nebo dvě boční)

·         Sklon schodišťového ramene - poměr stoupání, který je vyjádřen úhlem sevřeným mezi půdorysnou rovinou a výstupní čarou

·         Stupeň jalový - první stupeň ve schodišťovém ramenu, který je celý uložen v rovině nástupní podesty (nemá vlastní výšku)

·         Stupeň nástupní - první stupeň ve schodišťovém ramenu, které nemá jalový stupeň (má vlastní výšku)

·         Stupeň ukončující - poslední stupeň ve schodišťovém rameni, jenž má svoji výšku a jeho stupnice je na stejné úrovni jako mezipodesta nebo výstupní podesta

·         Stupeň výstupní - běžný stupeň, který je uložen mezi nástupním (případně jalovým) stupněm a stupněm ukončujícím

·         Stupnice - horní plocha schodišťového stupně

·         Výstupní čára - čára spojující všechny přední hrany schodišťových stupňů, umisťuje se do osy výstupu. Začíná na hraně nástupního stupně a končí na hraně ukončujícího stupně.

·         Výstupní rameno - poslední rameno v každém podlaží

·         Zrcadlo - prostor, který vznikne mezi schodišťovými rameny, která neleží těsně vedle sebe (nevzniká, jsou-li ramena přimknutá k sobě)

Rozdělení schodišť

Podle umístění:

·         vnitřní - umístěná uvnitř budovy, chráněná proti povětrnostním vlivům

·         vnější - umístěná vně budovy, nechráněná proti povětrnostním vlivům

Podle použití:

·         hlavní - sloužící jako základní vertikální pěší spojení v objektu

·         pomocná - sloužící k občasnému použití pouze malým počtem osob

·         vyrovnávací - spojující různé úrovně téhož podlaží

·         vnější předložené - navazující na objekt

·         vnější terénní - umístěná samostatně v terénu

Podle tvaru ramene:

·         přímá - schodišťové stupně mají stálou šířku stupnice

·         zakřivená - mají kosé stupně, jsou méně bezpečná, ale zabírají menší prostor

·         smíšená - obsahují stupně rovné i kosé. jejich mezipodesta je rovněž kosá

Podle smyslu výstupu:

·         přímá - výstupní čára je přímka

·         pravotočivá - výstupní čára se točí doprava

·         levotočivá - výstupní čára se točí doleva

Podle počtu ramen:

·         jednoramenné

·         dvouramenné - obě ramena musí mít stejný počet stupňů

·         víceramenná sdružená (větvené)

Podle konstrukčního uspořádání a způsobu podporování stupňů:

·         schodiště s plně podporovanými stupni

·         schodiště s oboustranně podporovanými stupni

·         schodiště s jednostranně podporovanými stupni

·         schodiště se zavěšenými stupni

Podle použitého stavebního materiálu rozeznáváme:

·         schodiště kamenná

·         betonová (monolitická nebo montovaná z prefabrikovaných dílců)

·         ocelová

·         dřevěná

·         kombinovaná z různých stavebních materiálů

Podle sklonu schodišťového ramene:

·         rampové - se sklonem 1° až 20°

·         mírné - se sklonem 20° až 25°

·         běžné - se sklonem 25° až 35° strmé - se sklonem 35° až 45°

·         žebříkové - se sklonem 45° až 58°

·         žebříky - se sklonem větším jak 58°

 

5.   Rampy

 

Rampy a žebříky

K vertikálnímu spojení různých výškových úrovní nohou být použity kromě schodišť také šikmé rampy, žebříky a stupadla.

Rampy

Jsou šikmé komunikace, plynule vyrovnávající výškové rozdíly. Sklon ramp se udává v procentech, ve stupních nebo v poměru výšky rampy k její délce. Půdorysná délka L se měří jako vodorovná vzdálenost v ose rampy. Povrch ramp má odpovídat jejich provozu a umístění, musí být dostatečně drsný, aby na něm nedocházelo ke skluzu, protiskluzová úprava povrchu je důležitá zejména u ramp vnějších, vystavených dešti a námraze.

Největší dovolený sklon ramp (dle ČSN 73 41 30)

·         rampy vnitřní - 1:6 ( 16,7 %, 9°27' )

·         rampy vnější (L je menší než 3,0 m) - 1:8 (12,5 %, 7°8' )

·         rampy vnější (L je větší jak 3,0 m) - 1:12 (8,3 %, 4° 45' )

Rampy pro pěší provoz

Používají se např. v hledištích divadel, koncertních sálů, biografů, ve zdravotních zařízeních a v zařízeních pro osoby se sníženou schopností pohybu. Rampy pro pěší provoz mohou mít sklon 1:6 až 1:10. Pro invalidní vozíky nesmí být sklon větší než 1:12.

Max. délka rampy L = 9,0 m, při větší délce musí mít ramena odpočívadlo v délce 2,0 m. Nejmenší dovolená průchozí šířka rampy, uřčené k veřejnému používání je 1,1 m, pro osoby se sníženou schopností pohybu min. 1,3 m.

Rampy, které nejsou uzavřeny stěnami, musí být opatřeny zábradlím, které se u ramp pro pěší řídí stejnými předpisy jako zábradlí schodišťová, pro provoz invalidních vozíků musí být zábradlí opatřeno vodící tyčí ve výšce 300 mm nad podlahou.

Rampy pro vozidla

Používají se v garážích, skladovacích prostorách, v průmyslových objektech, apod. Mohou být přímé nebo zakřivené. Rampy přímé mají min. šířku 2,5m, dvouproudé a víceproudé rampy pro vozidla se dimenzují podle druhu provozu. U všech ramp pro vozidla musí být při okraji bezpečnostní pruh (0,8 až 1,0 m). U ramp pro vozidla je nutno respektovat potřebný úhel přechodu z vodorovné plochy do šikmé (dle typu vozidla).

Max. sklon rampy:

·         vnitřní:

o    přímé - 14%

o    zakřivené - 13%

o    vyrovnávací - 17%

·         vnější

o    vyrovnávací - 17%

o    ostatní - 10%

Žebříky a stupadla

Používají se pouze pro občasný výstup omezeným počtem osob, např. na nepochůzné ploché střechy, do instalačních šachet, do kotelen, do strojoven, kabelových kanálů apod. Žebříky mohou být pevné sklápěcí nebo výsuvné.

Podle sklonu rozeznáváme:

·         žebříky šikmé (sklon 60° až 80°)

·         žebříky svislé (sklon 80° až 90°)

Nejčastěji se používají žebříky ocelové, méně často dřevěné, postranice žebříků (štěřiny) jsou kotveny do nosné konstrukce. Šířka žebříků mezi štěřiny je 300 až 450 mm, vzdálenost příčlí 300 mm. Mezi stěnou a příčlemi musí být vzdálenost nejméně 150mm (bezpečnost výstupu).

Pro umožnění pohybu po žebříku musí být jeho vzdálenost od protilehlé stěny nejméně 750 mm. Žebřík, popř. jeho postranice, musí být vyvedeny 1000 mm nad horní okraj plošiny (např. ploché střechy) ve formě zábradlí, poslední příčle musí být nad úrovní této plošiny.