Rozdělení pozemních komunikací

podle zákona 13/1997 Sb. v platném znění:

- dálnice

- silnice (I., II. a III. třídy)

- místní komunikace - funkční skupiny

A - rychlostní

B - sběrné

C - obslužné

D - D1 se smíšeným provozem

- D2 nepřístupné provozu motor. vozidel

- účelové komunikace

 

Rozdělení drah dle zákona o drahách

č. 266/1994 Sb. v platném znění:

- železniční - celostátní

- regionální

- vlečka

- speciální dráha

- tramvajová

- trolejbusová

- lanová

 

 

Návrhové prvky trasy

Trasa liniové dopravní stavby

Trasa - prostorová čára v ose komunikace

- přímé úseky a oblouky

© Ivana Mahdalová

Směrové řešení

- přímé úseky

- směrové oblouky - kružnice

- přechodnice

- kružnic. oblouk s přechodnicí

Výškové řešení

- přímé úseky – podélný sklon

- výškové oblouky – parabola 2. stupně

se svislou osu

Návrhová rychlost vn , traťová rychlost V (km/h)

- slouží k výběru vhodných návrhových prvků trasy

- závisí na dopravním významu komunikace a

na konfiguraci terénu

Směrové řešení trasy

Směrový oblouk – přechodnicový oblouk

© Ivana Mahdalová

Přechodnice se vkládá mezi přímou a kružnicový oblouk nebo

mezi dva kružnicové oblouky různých poloměrů.

Slouží k odstranění skoku křivosti a k eliminaci bočního rázu.

U pozemních komunikací i železnic se používá přechodnice ve

tvaru klotoidy, ale nevylučují se i jiné vhodné křivky.

Klotoidická přechodnice má vzorec A2 = L·R

kde L je délka klotoidy v metrech, tj. od jejího začátku (tečný

bod TA) s poloměrem křivosti rovným až k

bodu, ve kterém je poloměr křivosti roven Ro

A parametr klotoidy (= konstanta)

Ro poloměr v koncové části přechodnice (poloměr

oskulační kružnice v koncovém bodě AR)

U železnic se dříve používala kubická parabola y = a·x3

Směrový oblouk – přechodnicový oblouk

© Ivana Mahdalová

Přechodnicový oblouk se připouští tam, kde je z trasovacích

důvodů vhodné úplně vyloučit kružnicovou část směrového

oblouku mezi krajními přechodnicemi. Může být proveden jako:

- symetrický (parametr A obou přechodnic je stejný)

- nesymetrický (parametr A každé z přechodnic je odlišný).

Přitom musí být dodržen poměr parametrů stykových přechodnic

A2 / A1 1,5

se skládá z kružnicové části a oboustranných klotoidických

přechodnic. Může být proveden jako:

- symetrický (parametr A obou přechodnic je stejný)

- nesymetrický (parametr A každé z přechodnic je odlišný).

Kružnicový oblouk s mezilehlou přechodnicí se skládá ze

dvou kružnicových částí a mezilehlé klotoidické přechodnice.

Vhodné k vyloučení krátké mezipřímé mezi stejnosměr.kruž.oblouky.

Lm = (L.(R2- R1)) / R2

Délka mezilhlé přechodnice Lm (m)

L - délka krajní přechodnice

menšího oblouku v m

R1 - menší z obou poloměrů v m

R2 - větší z obou poloměrů v m

 

Výškové řešení trasy

© Ivana Mahdalová

Niveleta = výškový průběh trasy komunikace.

Podélný profil komunikace = zobrazení nivelety na výkrese.

Poloha nivelety je v půdorysu umístěna zásadně:

- na směrově rozdělených silnicích a dálnicích na jednom

z vnějších okrajů vodících proužků

- na dvoupruhových silnicích v ose jízdního pásu

- na jednopruhových silnicích v ose jízdního pruhu nebo na

vnějším okraji jízdního pruhu

- na železnici v ose koleje

Výškový polygon – slouží k vykreslení podélného profilu. Je to

lomená čára tvořená z úseků určité délky l, přičemž začátek a konec

každého úseku je převýšen o hodnotu Δh.

Lomy nivelety se zaoblí výškovými oblouky.

Podélný sklon nivelety (%) , (%o)

před číslem znaménko (+) ve stoupání, znaménko (-) v klesání

Maximální podélný sklon se určuje podle:

- kategorie komunikace

- návrhové rychlosti

- členitosti povrchu území (rovinaté, pahorkovité, horské)

Minimální podélný sklon pozemní komunikace z důvodu zajištění

odtoku vody z povrchu vozovky má být alespoň 0,5 %.

Menší podélný sklon se smí navrhnout jen při zvláštním zajištění

odvodnění povrchu vozovky.

 

Trasa pozemní komunikace

Trasa má být - ekonomická (stavebně i provozně)

- ekologická

- estetická

- bezpečná

© Ivana Mahdalová

Návrh trasy – směrový tečnový polygon

- směrové řešení - respektovat půdorysné překážky

- výškové řešení - respektovat požadovaný podélný sklon

© Ivana Mahdalová

Směrové řešení

- přímé úseky co nejkratší (mikrospánek)

- směrové oblouky - kružnice

- přechodnice

- kružnic. oblouk s přechodnicí

Výškové řešení

- přímé úseky – podélný sklon v % dle kategorie PK

- výškové oblouky – parabola 2. stupně

se svislou osu

Návrhová rychlost vn (km/h)

- slouží k výběru vhodných návrhových prvků trasy

- závisí na dopravním významu komunikace a

na konfiguraci terénu

Dovolená rychlost (km/h) – podle dopravních předpisů

Směrodatná rychlost (km/h) – podle úhlových změn trasy

 

 Trasování kolejové dráhy

Směrové řešení

- přímé úseky co nejdelší

- směrové oblouky - kružnice (co největší poloměr)

- přechodnice (klotoida, kubická parabola)

- kružnic. oblouk s přechodnicí

Výškové řešení

- přímé úseky – podélný sklon v ‰ (nejlépe do 40 ‰)

- výškové oblouky – parabola 2. stupně se svislou osu

Traťová rychlost V (km/h) – nejvyšší rychlost pro daný

traťový úsek. Zatím v ČR max. 160 km/h.

Směrodatné stoupání - největší podélný sklon trati určený

s ohledem na předpokládaný provoz – traťová rychlost, druhy

lokomotiv (výkon, brždění).

 

 

 

 

 

Rozhledy na pozemních komunikacích

Základní délka rozhledu pro zastavení Dz´

Dz´ = lr + lbr (m)

se skládá z:

© Ivana Mahdalová

a) dráhy projeté vozidlem za dobu postřehu a reakce

na silnici (m); na místní komunikaci (m)

Reakční doba řidiče - na silnicích 1,5 s; na míst. komunikacích 1,0 s.

b) brzdné dráhy vozidla která závisí na:

- rychlosti vozidla vn (km/h)

- podélném sklonu komunikace s (%)

- drsnosti vozovky (předepsaná normou) - souč. brzdného tření fv

- kvalitě pneumatiky vozidla (předepsané parametry)

Výsledná délka rozhledu pro zastavení Dz

Dz = Dz´+ bv1 = lr + lbr + bv1 (m)

se skládá z:

© Ivana Mahdalová

a) dráhy projeté vozidlem za dobu postřehu a reakce

c) bezpečnostního odstupu zastaveného vozidla od překážky

který se rovná zaokrouhlení výsledku na nejblíže vyšších

10 m pro vn 80 km/h

5 m pro vn < 80 km/h

zdroj: ČSN 73 6101 – příl.B

b) brzdné dráhy vozidla

Na jednopruhových obousměrných komunikacích nutno zajistit

dvojnásobné délky rozhledu pro zastavení !!!

 

 

Délka rozhledu ve výškovém oblouku vypuklém (vrcholovém)

© Ivana Mahdalová zdroj: ČSN 73 6101 – příl. G

Nejmenší poloměr Rv musí být takový, aby byl zajištěn:

- na všech komunikacích vždy rozhled pro zastavení Dz

- na dvoupruhových pokud možno rozhled pro předjíždění Dp

h1 výška oka řidiče (1,0 m)

h2 pro zastavení výška překážky (0,0 až 0,35 m)

pro předjíždění úroveň vozidla v protisměru (1,0 m)

Sklony svahů závisí na vlastnostech zemin a hornin, z nichž

je těleso komunikace tvořeno.

 

Podélná odvodňovací zařízení :

Odvodnění dopravních staveb

- otevřené (příkopy, rigoly, skluzy, kaskády, vsakovací jámy)

- kryté (trativody, odvodňovací potrubí)

- kombinace otevřeného a krytého zařízení

Minimální podélné sklony jsou 0,5 % (výjimečně 0,3 %).

Příčné odvodnění :

- základní příčný sklon vozovky 2,5 %

- příčný sklon zemní pláně min. 3,0 %

 

Odvodnění dopravních staveb

Příkop - tvar :

- trojúhelníkový (lemován směrovými sloupky)

- lichoběžníkový (šířka dna 0,5 m, lemován svodidlem)

Minimální hloubka 0,30 m, dno příkopu min. 0,20 m pod

přilehlou zemní plání nebo nutno doplnit trativodem.

Rigol :

Zřizuje se:

- v zářezech místo příkopů pro úsporu záboru pozemků

- na úkor nezpevněné části krajnice ve zvlášť stísněných podm.

- v zelené části středního (příp. postranního) dělícího pásu

- v dopravních plochách, které nelze odvodnit příkopy

Maximální hloubka 0,30 m, sklony svahů 1:3, dno

zpevněné, doplněn trativodem

Odvodňovací proužek :

Část vozovky nebo krajnice podél obrubníku, která

slouží k odvedení vody (nejčastěji do uliční vpusti).

Bývá totožný s vodícím proužkem.

Štěrbinový žlab obrubníkový

Uliční vpusti

Trativod :

Odvodnění dopravních staveb

Materiál:

- trativodky z pálených cihlářských hlín min DN 100 mm

- perforované plastové roury min DN 80 mm

Dno v nezámrzné hloubce, min. 0,25 m pod rostlou plání

zářezu nebo rostlého podloží násypu.

Podélný sklon min. 0,5 %.

V lomech revizní šachty.

 

Konstrukce vozovky pozemních komunikací

Vrstvy:

Krytová - obrusná (tvoří povrch vozovky)

- ložná (není nutná u vozovek nižšího významu)

Podkladní - má hlavní nosnou funkci, roznáší zatížení

Obvykle se rozděluje na horní a spodní podklad.

Ochranná - má rovněž nosnou funkci a dále funkci přerušovací

(proti vzlínání vody), filtrační (proti pronikání podložní zeminy),

ochrana před účinky mrazu, drenážní (plošná drenáž).

Vozovky - materiál konstr. vrstev :

Konstrukce vozovky pozemních komunikací

Kamenivo - ostrohranné, tvar. index 1:3, nenamrzavé, odolné

Pojivo - hydraulické (cement, vápno, popílek)

- asfalt (přírodní nebo ropný, ředěný, asfaltové emulze)

Vozovky - podle reologických vlastností :

tuhé - vozovky s cementobetonovým krytem, jsou pružné,

porušují se trhlinami

polotuhé - cementem stmelené vrstvy překryty asfaltovými

vrstvami, při porušování trhliny i trvalé deformace

netuhé - vozovky s asfaltovými, nestmelenými a prolévanými

vrstvami i vozovky s krytem z dlažby a tvárnic,

porušují se trvalou deformací, za mrazu i trhlinami

 

 

Konstrukce železniční trati

železniční svršek:

- kolejnice + kolejnic. styky

- upevňovadla

- podkladnice

- pražce

- kolejové lože

Průjezdní průřez ČD

Průjezdní prostor je světlý prostor určený pro silniční vozidla, popř.

chodce a cyklisty, který se musí zachovat v celé délce pozemní

komunikace.

Souběžné průjezdní a průchozí prostory na jedné komunikaci se

nesmí vzájemně pronikat.

V tunelu se průjezdní průřez stanoví podle ČSN 73 7507

Projektování tunelů pozemních komunikací.

Průjezdní a průchozí prostor pozemních komunikací

Výška průjezdního prostoru hp je:

- 4,80 m u dálnic, rychlostních silnic a silnic I. a II. třídy

- 4,50 m u silnic III. tř. a MK rychlostních a sběrných

- 4,20 m u místních obslužných komunikací a účelových komunikací

Průjezdní a průchozí prostor pozemních komunikací

Šířka průchozího prostoru bc se stanoví podle ČSN 73 6110

v závislosti na intenzitě provozu chodců a/nebo cyklistů jako

násobek základní šířky pruhu pro chodce (0,75m) a/nebo pruhu pro

cyklisty (1,00 m).

Výška průchozího prostoru hc je 2,50 m.

Mosty - světlost nad 2 m

Podle doby trvání:

dočasné, trvalé

Podle typu převáděné komunikace:

silniční, železniční, pro pěší, potrubní

Podle překračované překážky:

údolí, pozemní komunikace, železnice, vodoteč,

inundační území

Podle použitého materiálu:

dřevěné, kamenné, kovové, železobetonové,

spřažené (ocel+ŽB)

Podle použité konstrukce:

trámový, rámový, obloukový, zavěšený, visutý

Tunely - podle místa:

Objekty v trase dopravní stavby

- horské (zkrácení trasy, snížení podélného sklonu)

- městské (při přetížení povrchové dopravy,

k ochraně obytných celků )

- podmořské a podříční (když nelze překlenout mostem)

Tunely - podle provádění: - ražené

- hloubené

Tunely - podle dopravního uspořádání:

- s jednou tunelovou rourou (horizontální či vertikální

uspořádání doprav. proudů)

- se dvěma tunelovými rourami

Galerie :

Obdoba tunelu s jednou boční stěnou otevřenou,

provádí se:

- při šikmém vyústění tunelu

- jako ochrana proti padajícím kamenům nebo lavinám

Prvky příčného uspořádání

dvoupruhových silnic

Návrhové kategorie silnic a dálnic

Návrhová kategorie silnice a dálnice je dána označením:

číslem před lomítkem, vyjadřujícím kategorijní šířku

komunikace v m

číslem za lomítkem, vyjadřujícím návrhovou rychlost

v km/h

S 11,5 / 70

silnice o kategorijní (volné) šířce 11,5 m

s návrhovou rychlostí 70 km/h

písmenem - S (silnice)

- R (rychlostní silnice)

- D (dálnice

 

 

Rozdělení místních komunikací

Funkční skupiny MK podle ČSN 73 6110

Projektování místních komunikací:

A - rychlostní

B - sběrné

C - obslužné

D - D1 se smíšeným provozem

- D2 nepřístupné provozu motor. vozidel

 

Sítě místních komunikací ve městech

Města vznikala

- živelně - na křižovatkách obchodních cest

- na přirozených brodech obch. cest

- byla plánovitě (urbanisticky) zakládána

Komunikační síť

- radiální

- okružně radiální (Vídeň, Moskva)

- vějířovitá (Kostroma, Karlsruhe)

- pravoúhlá (Milétos, New York)

- hvězdicová (Paříž, Washington)

- zcela nepravidelná (Vällingby ve Švédsku)

- různé kombinace

Typy místních komunikací

Základní typy místních komunikací ve funkčních skupinách:

MR - místní komunikace rychlostní (A)

MS - místní komunikace sběrná (B)

MO - místní komunikace obslužná (C)

MOk - místní komunikace obslužná s krajnicí (C)

 

Typy místních komunikací

zdroj: ČSN 73 6110

Označování typu místní komunikace:

číslo před lomítkem = šířka prostoru míst. komunikace v m

(jde-li přímo o šířku tělesa, pak se v označení typu neuvádí)

číslo za lomítkem = návrhová rychlost v km/h

MS2Tp 24,5/19,5/50 = míst. sběr. kom. dvoupruhová s tram. pásem a park.

pruhy. Šířka PMK 24,5 m, šířka hl. doprav. prostoru 19,5 m, návrhová/dovolená

rychlost 50 km/h.

písmenný znak (MR, MS, MO, MOk)

číslo vyjadřující počet jízdních pruhů (4, 2, 1)

písmenné označení dalších skladebních prvků

c (zpev. krajnice), T (tramvajový pás), d (směrové dělení),

p (parkovací pruh / pás), b (autobusový / trolejbusový pruh),

a (pruh pro cyklisty), k (nezpevněná krajnice bez chodníků)

číslo mezi lomítky = šířka hl. dopr. prostoru (volná šířka) v m

MR4dc -/24,5/80 = míst. rychl. kom. čtyřpruhová. Šířka hlav. doprav. prostoru

19,5 m, návrhová/dovolená rychlost 80 km/h.

Výhybny a obratiště

Podle zatřídění vozidla jsou určeny rozměry kruhové dráhy v m

 

Obratiště na koncích slepých ulic

OKRUŽNÍ OBRATIŠTĚ

ÚVRAŤOVÉ OBRATIŠTĚ

 

 

 

 

 

 

 

 

Úrovňový přechod:

- má jízdní pruhy křížit kolmo (jinak nutný vodící pás přechodu)

- má být umístěn v dobrých rozhledových podmínkách

- musí být řádně vyznačen dopravním značením

- buduje se bezbariérově

- musí zaručovat bezpečnost provozu

- nemá překročit doporučenou délku (vhodná stavební opatření)

- před přechodem nejvyšší dovol. rychlost max. 50 km/h

 

Úrovňový přechod:

Šířka přechodu:

- nejméně 3,00 m (v odůvodněných případech)

- standardně 4,00 m

- pro větší intenzity chodců se šířka zvětšuje po 1,0 m

- musí být stejný počet pruhů jako má navazující chodník,

pás nebo stezka pro pěší

- čekací plocha před přechodem podle intenzity chodců

0,50 m2 (nejméně 0,30 m2) na 1 chodce

 

Úrovňový přechod:

Délka přechodu:

- nedělený přechod nejvíce přes 2 protisměrné jízdní

pruhy při délce mezi obrubami nejvýše:

- na novostavbách 6,50 m

- při rekonstrukcích 7,00 m

- při větší šířce vozovky zřídit vysazené chodníkové plochy

- při šířce komunikace mezi obrubami 8,50 m ochranné

ostrůvky pro chodce o šířce:

- standardně 2,50 m

- ve stísněných podmínkách 2,00 m

- výjimečně při nízké intenzitě dopravy 1,75 m

(příp. až 1,50 m)

Lze lokálně zúžit jízdní pruhy, výjimečně až na 2,50 m.

- v ostatních případech nutno zřídit přechod řízený SSZ

Místo pro přecházení:

- je vybaveno podpůrnými technickými prvky pro usnadnění

přecházení

- není vyznačeno dopravním značením

- nezakládá přednost pro chodce

- nenahrazuje přechody pro chodce, slouží k jejich doplnění

 

 

 

 

Prvky pro zklidňování dopravy

Psychologické prvky

samostatné - zdůraznění dopravního značení

- opakování svislé značky nakreslením na vozovku

- zvýraznění značky v poli ze žluté fluorescenční folie

- reflexní značky zdůrazněné LED diodami (stříd. blikání)

- zvýraznění žlutými nebo oranžovými blikajícími světly

suplující fyzické prvky – optické zúžení

suplující fyzické prvky – optické brzdy

(příp. opticko akustické brzdy)

suplující fyzické prvky – odlišné struktury a barvy

zúžení vozovky středním dělícím pásem

úzký a široký příčný práh