Občanská vybavenost určuje standard životní úrovně obyvatel a jeho životní způsob

Do občanského vybavení řadíme ty objekty, které slouží k periodickým potřebám obyvatel. Jejich charakter a rozsah se vyvíjí s růstem a změnami životních potřeb obyvatel

Občanská vybavenost je především vázána na funkční složku bydlení

Hierarchicky občanské vybavení dělíme na:

základní

vyšší

celoměstské

oblastní či regionální

celostátní

 

Sídliště se člení na menší organizační útvary, aby bylo možno organicky zajistit všechny nutné funkční vazby potřeb obyvatel sídliště:

Obytná skupina

je nejmenším organizačním útvarem obytného území. Zajišťují se v ní některé funkce obslužné a hospodářské

Obytný okrsek

se skládá z několika obytných skupin, je základním organizačním útvarem sídliště a je v něm funkčně začleněno základní občanské vybavení

Obytná čtvrť

je ucelenou částí města skládající se z několika okrsků a obsahuje některé složky vyššího občanského vybavení

Podle prostorového konstrukčního pojetí můžeme tyto budovy zhruba rozdělit do čtyř velkých skupin:

 

Vícepodlažní budovy

vhodné pro administrativní a správní budovy, nemocnice, hotely, školy apod. Jako nosná konstrukce se uplatňuje ocelový nebo železobetonový skelet, který odhmotní stavbu a uvolní průčelí pro uplatnění architektonických záměrů.

Velkoprostorové budovy

vhodné pro sportovní haly, výstavní pavilony a shromažďovací sály, kde převládá horizontální provoz. Limitujícím faktorem je zde konstrukce střechy, umožňující překlenutí prostoru bez mezilehlé podpory (ŽB skořepiny, lomenice, rámové nebo obloukové klenby). Nutno řešit problémy vytápění, klimatizace, větrání a umělého osvětlení.

Kombinované vícepodlažní budovy se sálovými prostory

slučuje dva druhy konstrukčního a prostorového pojetí, odpovídající účelovým požadavkům, a to vícepodlažní skelet a velké sálové prostory. Tyto budovy bývají dispozičně, provozně i prostorově velmi složité a kladou velké nároky na umístění i na řešení okolí.

 

Nezakryté nebo polozakryté stavby

do této skupiny patří především sportovní stadióny, hřiště, koupaliště, letní kina apod. Stavby nezakryté vhodně využívají konfiguraci terénu (převládají zemní a sadové práce). Stavby polozakryté se obvykle sestávají z ŽB nebo ocelových tribun, popřípadě vhodně upraveným terénem.

 

 

 

Jesle schéma

 

Školka schéma

Základní škola

1. stupeň ZŠ

2. stupeň ZŠ

Výtvarka + pracovka

Tělovýchova ZŠ

Gymnázium

Stravování

 

SOŠ

Vysokoškolské centrum

Zóny výuky

Seminární místnost

Ambulantní zařízení

a – schodiště, b – čekárna s recepcí, c – přípravna, d – ordinace, e – svlékací kabinka, f – předsíň, g – hygienické zařízení, h – chodba, i – sklad, j – úklid, k – sprcha, l – umývárna, m – WC, n – šatna a denní místnost, o – elektroinstalace

Lékárna

 

Funkční a provozní skladby všeobecné nemocnice

Lůžková část

Komplementspolečná část vyšetřovací a léčebná

Souhrn oddělení pro diagnostiku a léčbu využívána části poliklinickou a lůžkovou

Poliklinická část

Ordinace ambulantní péče

Vstupní část

Vstupní halavrátný, informace, občerstvení, vstup do části poliklinické

Část administrativně správní

Soubor místností ředitelství, nemocnice – administrativní pracoviště, součástí také ústavní lékařská

knihovna

Zařízení pro zaměstnance a návštěvy

Centrální šatny pro cca 20 zaměstnanců

Část hospodářská

Zabezpečuje provoz nemocnice z hlediska komplexního zásobování a likvidace odpadů, energetika

apod.

 

 

 

 

 

Urbanistické požadavky

Dostupnost

zajištění na síť veřejných komunikací a MHD, veřejnou dopravu

Pozemek

vhodná orientace je mírná svažitost k jihu

velikost opt. 150 m2/ lůžko, zeleň 15 m2/ lůžko (min 50% z ploch pozemku)

zastavění do 40%

parkování

1 místo na 10 lůžek

1 místo na 100m

2 ČUP polikliniky

1 místo na 30m2lékárny

 

Náročnost na inženýrské sítě 700-1000l / lůžko

Zástavba – zónování, systém zástavby (monoblok, pavilon, kombinace)